Přeskočit na obsah

Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/251

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Tudy pojede můj bratr dolů?« tázal se Černý Jelen Vinnetoua.

»Ano! Není jiné cesty kromě této.«

»Neproboříme se?«

»Kdybychom jeli neopatrně, snadno by se nám to přihodilo. Vinnetou prozkoumal zevrubně toto místo, když byl zde s Old Shatterhandem. Jsou místa, na kterých kůra zemská není silnější dlaně lidské. Vinnetou pojede napřed. Kůň jeho je chytrý a nestoupne tam, kde hrozí nebezpečí. Moji bratří nechť směle mne následují.«

»Což nenařídil Old Shatterhand, abychom na tomto břehu vyslali vyzvědače, kteří donesli by mu zprávu o nás? Neučiníme tak, nežli překročíme řeku?«

»Nikoliv. Ogallallové budou zde dříve než Old Shatterhand. Poohlédneme-li se po nich, učinili jsme dosti.«

Potom volně sjížděl se stráně. Indiáni neradi jeli za ním, ale spatřivše, že kůň jeho opatrně kopytem půdu prozkoumává, prve než učiní krok, svěřili se jeho vůdcovství. Také nařídil jim Vinnetou, aby jeli u větší vzdálenosti za sebou, aby země nesla vždy jen jednoho jezdce.

Šťastně dostali se všichni k řece. Voda její byla teplá, olejovitá, povrch měnil se do modra a zelena; o něco málo nahoru omývaly břeh čisté a průhledné vlny. Tam vehnali koně do řeky a bez obtíží ji přebředli. Potom zaměřil Vinnetou zase dolů přímo k Hubě Pekelné.

Nesoptila již. Když tam jezdci přibyli a opatrně přiblížili se kraji jícnu, bylo jim patřiti do tmavé, na třicet metrů hluboké tůně, v níž zatím zavládlo úplné ticho. Toliko vychrlené spousty bahna prozrazovaly, že před málo jen minutami Peklo pracovalo.

Vinnetou, ukazuje na vzpomenutou prve skalní kotlinu a Hubou Pekelnou, pravil:

»Tam jest Údolí Hrobů, kdež Old Shatterhand zvítězil nad nejslavnějšími bojovníky Sioux-Ogallallův. Nechť následují mne tam moji bratří!«

Dno té kotliny byl skoro kruh, jehož průměr obnášel asi půl anglické míle. Srázných stěn nebylo lze slézti. Mnoho děr, naplněných horkým bahnem anebo vřelou vodou, stěžovalo pochod; také nespatřili tam nikde travičky, a vůbec ani nejnuznější rostlinky nezdobily půdy té.

Právě uprostřed tohoto údolíčka nasypán byl umělý pahorek. Skládal se z kamenův, ulomených kusů síry a bahna, které proměnilo