Přeskočit na obsah

Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/166

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

S hlavou na prsa skloněnou nepohnutě seděl tam několik hodin. O čem asi přemýšlel slavný ten lovec? Snad táhly myslí jeho vzpomínky na život dřívější, plný proměn a velezajímavých událostí.

Ozval se dupot koňského kopyta. Old Shatterhand povstal a naslouchal, přikrčiv se ke skále. Martin Francis přijížděl, mohl se tedy Shatterhand ukázati.

»Je zde Vinnetou také?« otázal se.

»Ano. Černý Jelen ho volal, aby u něho zůstal, jak jste si prve přál. I já se tam vrátím.«

»Velmi dobře. Zdá se mi, že je vám Apač nakloněn. Buďte toho pamětliv, mladý příteli! Není člověka, jenž prospěl by vám zde na západě tolik, jako náčelník, jemuž i já velikými díky jsem zavázán.«

»Souhlasím sice,« vece mladík s úsměvem, »ale nikoli ve všem. Nejste-li to právě vy, jemuž všichni tolik jsme povinni!«

»Toť maličkosť! Vlastně spadá vina, že váš otec úpí v zajetí, na mne. Doufám přece, že spatříte jej osvobozeného a zdravého. Než teď máme jinou rozmluvu. Viděl jste Upsároky? Ale proč jen táži se vás na takové zbytečnosti! Samo sebou se rozumí, že jste je viděl.«

»Samo sebou? Což nepřišli-li ani?«

»Aj! Snad nechcete mne zkoušeti,« smál se lovec. »Kdyby se vám nebyli dosud ukázali, nebyli byste již zde, neboť Vinnetou neopustí místa svého dříve, dokud nepřesvědčil se, na čem je. A kdyby byl jist, že vůbec nepřijdou, nezůstal by u Šošonův, ale přijel by i s nimi sem ke mně. Z toho pozorujete, že zbytečná je z pravidla otázka, kterou tu a tam zkoušenec klade zkoušejícímu. Nuže, kolik Upsároků jste napočetl?«

»Šestnáct a dva prázdné koně.«

»Soudil jsem tedy správně. Koňové ti náleželi zabitým vyzvědačům.«

»Dva zpytáci jeli napřed ve značné vzdálenosti. Bylo viděti, že řídí se přesně naší stopou.«

»Dobrá! Za nedlouho poznají ty, kdož jí zanechali.«

»Ukryli jsme se dobře pod stromy a vyčkali jsme je na krátkou poměrně vzdálenost!. Potom uháněli jsme sem tryskem, abychom značně je předstihli. Zpozorovali jsme však prve, že je mezi nimi chlap jeden jako hora. Nemýlím-li se, je to vůdce, neboř jel ve přiměřené vzdálenosti napřed.«

»Poznali jste jejich zbraně?«