Přeskočit na obsah

Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/138

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Mějte se na pozoru,« napomínal ho Jemmy, z vody vylézaje, »vždyť mohu si ho dosáhnouti sám, jsa již mokrý.«

»Nemluvte zbytečně,« odpověděl Frank. »Nemyslete, že jsem tak hloupý jako vy. Rozvážlivý člověk jako já dovede se míti na pozoru a nespadne do vody. A jest-li prožluklý ten klobouk plove i trochu daleko, tu se jednoduše trošičku natáhnu a — — — Ó, jemináčku, jsem už také v kaluži! Ne, něco podobného posud se mi nepřihodilo!«

Spadl také do vody a vyjímal se tam tak podivně, že všichni běloši propukli v nehorázný smích. Indiáni tvářili se sice vážně, ale v duchu radovali se nemálo z nehody, jež stihla povídavého Němce.

»Nuže, kdo není tak hloupý jako já?« ptal se Jemmy a smál se, zvolal. »Stojím tu jako oběť své úslužnosti a samaritánské lásky k bližnímu; místo díků dostane se mi ještě výsměchu za mé milosrdenství. Zapamatuji si to dobře, rozumíte?«

»Vždyť já se nesměji, ale pláči! Což toho nevidíte? Ztratí-li muž tak vážný jako vy rovnováhu, tedy — — —«

»Mlčte! Škádlení nestrpím! Všecko dal bych si ještě líbiti, ale že namočil jsem si i frak, přece jen mne mrzí. A tamhle bratrsky plove můj amazonský klobouk vedle vašeho jako Kastor a Phylax, o nichž vypravuje nám mythologie a hvězdářství. Je to zrovna — — —«

»Kastor a Pollux chtěl jste snad říci,« vskočil mu do řeči Jemmy.

»Jen buďte tiše! Jako mládenci mysliveckému bylo mi často zacházeti se psy, vím tedy, je-li dobře Pollux anebo Phylax. Takové opravy si vůbec zapovídám, u mne nepochodíte! Přece však vylovím klobouky naše. Vlastně měl bych tam váš nechati, nezasloužíte, abych namočil se ještě více.«

Po té pustil se za klobouky a šťastně vynesl je na břeh.

»Tak,« vece. »Tuhle jsou zachráněny, ale nečiním nároků na nějaké vyznamenání. Teď vyždímáme váš kožich, potom i můj frak. Prolijí zajisté hořké slzy, kape z nich už nyní.«

Oba poškození měli se svým promočeným šatstvem tolik práce, že nebylo jim lze účastniti se lovu ryb.

Ten dařil se znamenitě. Šošonové sestoupili v dostatečném množství na dolejší straně do vody, sestavili se ve příčnou řadu a volně proti proudu postupujíce, hnali ryby vzhůru, kde potok byl užší a méně hlu-