skytla se mu příležitost říci mi, co mi nemohl dříve povědíti, jelikož chtěl s vámi zpívati.«
»Zajisté, že chce koupiti všechen ten olej?«
»Ano, všechen olej!«
»Al het olie, al het huis en al het land — všechen olej, celý dům a celou zemi!« přisvědčoval tlustý velice vážně.
»Ale to není přece váš skutečný, opravdový úmysl, mijnheer?« tázal se Degenfeld.
»Ik wil het, en ik maak het — chci tomu a udělám to!«
»Považoval jsem to až dosud za žert!«
»O ne, je to skutečně pravda,« pravil strýc. »Řekl jsem mu dokonce již i cenu. Chce promluviti s inženýrem a orientovati se v knihách.«
»To jmenuji odhodlaností! Vy jste odvážný muž, mijnheer!«
»Ja, ik ben tapper. Ik ben zwak en ziek, en ik wil dik en gezond worden. De lucht is hier zeer goed — ano, jsem statečný. Jsem slabý a neduživý a chci býti tlustý a zdravý. Vzduch je zde velice dobrý.«
»Nu, mně je to velice vítáno,« mínil Stein. »Pokládal jsem za nemožné, abych našel kupce. Teď, kdy mijnheer van Aardappelenbosch se odhodlal závod koupí převzíti, se mému srdci ulehčilo. Moji dělníci dostanou dobrého pána a já mohu se vrátiti do vlasti. Jakmile se shodneme, postarám se, aby se mu dostalo těchže výhod, jaké já jsem našel. Doporučím ho ochraně T’euově a o Hoei-hoei jsem přesvědčen, že dopřejí mému nástupci téže blahovůle jako mně. Co se
