KAPITOLA OSMNÁCTÁ.
U strýce Daniela.
Tlupa měla řetěz hor dávno za sebou a nacházela se na rozsáhlé, nedohledné nivě, z jejíž zeleni vykukovaly domy četných vesnic. Lesa tu nebylo, ale na blízku osad dosti ovocných stromů. Pole byla od sebe oddělena užitečným houštím bambusovým.
Dobře spravovaná silnice táhla se vedle zmíněné pobočné říčky, opustila ji pak směrem východním, aby se obrátila k povodí řeky Dschangu, na jejímž východním rameni ležel Ho-tsing-ting.
Krátce před polednem zarazili, ale jenom aby koně napojili. Potom šlo to zase dále. Čím dále, tím více bylo patrno, jakému místu se blíží. Vozíky s uhlím nebo s nádobami na petrolej potkávaly cestující. Minuli jednotlivé dělníky se začerněnými obličeji a ve vzduchu hlásil se onen velice nepříjemný zápach, který je nevyhnutelný na blízku petrolejových dolů.
»Dat riekt goed,« pravil mijnheer; »dat heb ik gaarn; dat is zeer gezond voor de borst en de long —
