a protože ubožák vojákům nikterak neublížil, chránil ho proti nim.
To nezdálo se důstojníku vhodné. Naopak vrtěl hlavou a pravil: »Vy jste vznešený pán, ale přece jenom cizinec. Musíme vás provázeti a chrániti, ale jedná-li se o Kuei-tse, nesmíme vás poslouchati.«
»Ah! Opravdu ne?« tázal se červenomodrý a oči jeho zaplály.
»Ne. Tento čertův syn upadl do našich rukou a my ho usmrtíme.«
»To zakazuji,« zahřměl na něho Degenfeld. Okamžitě ho pustíte na svobodu!«
»Ne! My ho — — —«
Dále nedospěl, neboť dostal při posledním šlové od studenta tak důkladný pohlavek, že k zemi sletěl. V témže okamžiku popadl ho zase Bohumír, vyzdvihl ho svými dlouhými pažemi a jako míčem mrštil jím mezi ostatní vojáky, že se rozprchli. Třetí, totiž Turnerstick, zdvihl ho tu zase svými námořnickými pěstmi, odnesl ho do kouta, posadil ho tam a zařval na něho: »Tady, zůstaneš seděting! A kdybys se snad odvážiting chtěl jenom se hnouting, tedy tě sežeru s koží i s chlupy! Master Methusaleme, jak se jmenuje voják čínsky?«
»Ping,« odpověděl tázaný.
»Dobře,« pokračoval kapitán dále, obraceje se zase k Číňanovi. »Myslíš si snadeng, že musímeng míti před tebou úctu, že jsi Ping? Tos velice špatně kalkuloval. Hneš-li jenom brvou, tedy tě rozetřu jako parmesánský
