nebylo oko s to dno propasti dohlédnouti, při délce snad více než stopadesáti stop a za špatného stavu fošen byla tato šířka nepatrná, obzvláště když chybělo zábradlí.
Přes to vše kráčel mijnheer statečně napřed. Jeho kůň následoval volnými, opatrnými kroky. Zdálo se, že je zvyklý na takovéto přechody, neboť našlapoval nesmírně opatrně a — tak říkaje — zkoumavě, jen aby se kopytem neprobořil. Degenfeld kráčel s oběma svými koni těsně za ním.
Ačkoli byly kroky obou mužů a tří zvířat velice klidné, přece začal se most houpati, nejsilněji tehdy, když octli se jmenovaní právě uprostřed.
»Nepojímá vás závrať, mijnheer?« tázal se Methusalem, jsa starostliv o tlustého.
»Neen,« odpověděl tento. »Ik weet, hoe men het maken moet — ne. Vím, jak se to musí udělati.«
»Nuže, kterak?«
»Ik sluit het eene oog en w erp het tw eede recht toe voor mij neder. Makt gij het ook zoo — zavru jedno oko a dívám se druhým přímo před sebe. Udělejte to také tak!«
Tímto způsobem nemohl se jeho pohled s mostu do hlubiny svézti. Měl pravdu a Methusalem následoval jeho příkladu. Přes kolísání závratné stezky dostali se šťastně na druhou stranu.
Když se tu obrátili, spatřili Bohumíra s Richardem uprostřed mostu. Turnerstick chystal se právě vstoupiti na most s Jui-tsianem. Zdálo se, že se Liaiig-ssi hádá s důstojníkem. Sděloval potom, když přešel most, že jezdci žádali značně vysokou sumu; když se
