»Protože nechtějí ti býti na obtíž.«
»O tom nemůže býti vůbec řeči. Můj dům je velice pohostinný a má místa pro mnoho lidí. Přebývá v něm často více než sto hostů různého stavu. A aby Lamové snad nemyslili, že je má hodnost příliš nízká, tak že by ke mně nemohli zavítati, tedy ti řeknu, jak se jmenuji a čím jsem. Mé služební jméno je Ling (rozkazující); můj dům zove se Huok-tschu-fang (vězení), a já jsem v něm ustanoven jako Pang-tschokkuan (gubernér vězení).«
Liang-ssi ustoupil na krok a pohlížel na mluvícího nejistými zraky. Ale jelikož byl obličej jeho stejně přívětivý jako dříve, upokojil se zase a odpověděl: »Zaujímáš velmi důležitý úřad, který zabírá tak mnoho času, že tě soukromí hosté nesmějí obtěžovati.«
»O, dům můj je otevřen každému, komu se jinde nechce líbiti; ale nechtějí-li mne Lamové skutečně doprovoditi, tedy je prosím, aby se podrobili obyčejům této země, nechtějí-li se zase vydati v nebezpečí, aby byli pokládáni za jiné bytosti než jaké jsou. Ale jak se zdá, jsou jim tyto obyčeje neznámy?«
»To nevím, protože jsem je tu viděl poprvé a neznám jich tedy.«
»Zvláště je upozorni, že každý, který přichází z takové dálky, z Tibetu do Kuang-tsche’u-fu, musí míti průvodní list, který musí býti vy staven a podepsán čínským Wangem v Lhasse. Mají takový pas?«
»To nevím.«
»Tedy se jich zeptej! Rád bych ho viděl.«
»Co si myslíš! Mám se dvou Lamů, kteří jsou
