obviní, nechť jsem se ho dopustil nebo ne, dá mne popraviti a skonfiskuje mé jmění. Pro tento případ je dobré míti takovýto Kuan. Jenom pomocí něho možno dosíci záchrany nejrychlejším útěkem.«
»A takovéto Kuany dostáváte od Nei-ka v Pekingu?«
»Ano, ale ne officielně. Jste dosti moudrý, abyste mi rozuměl!«
Methusalem rozuměl mu dobře. Blanket byl odcizen, ukraden. Na všechen způsob měl mandarin takovýchto průvodních listů ještě více. Kdyby byl měl toliko jediný, ani by mu nenapadlo, podporovati jím cizince.
»Vidíte tedy,« pokračoval Číňan, »že mne nemůže stihnout zodpovědnost. Vy neprozradíte, že jsem vám vystavil tento průvodní list. Jenom Nei-ko má právo vystaviti takovouto legitimaci. Té musí býti uposlechnuto v každémkoli případě. Pochybuje-li nějaký úřad o její pravosti nebo o tom, že jste jí nabyl zákonitým způsobem, tedy se zeptá v Pekingu a než dojde odpověď odtamtud, jste dávno již přes hory a doly.«
»Ale v mé vlasti není dovoleno užívati falešných průvodních listů!«
»Tady také ne. Ale tento průvodní list není falešný. Stojí v něm vaše jména. Dostal jste ho ode mne. Chcete-li ho použiti čili nic, to je nyní vaší věcí. Opakuji, že vám přinese všecky možné výhody. I v noci otevře vám všecky dveře a brány ulic, jenom ne u vězení.«
»K tomu je třeba jiné legitimace?«
