Turnerstick vyprávěl mu stručnými slovy zažité dobrodružství. Velitel zvážněl nyní, aniž se musel do toho nutiti.
»Při sám Bůh,« pravil, »to je skutečně čin, jemuž třeba vzdáti všecku čest! V studentském svátečním obleku přijíti do Číny, je — — hm! Vy jste se však tak zachovali, že musím vám všem ruce stisknouti.«
Učinil tak a pokračoval potom dále, vrhaje zkoumavý pohled na palubu: »Řekl jsem již, že zdá se mi býti tato džunka známa. Proto ptal jsem se, je-li to skutečně ‚Schui-heu‘.«
»Arci že je to.«
»Tak? Hm! Chtěl bych se vsaditi, že mám tu spíše starého známého před sebou, jenž mi bohužel již několikráte uklouzl mezi mělčinami, kam jsem ho nemohl následovati. Námořník pozná loď zase, kdyby měla třeba deset jiných jmen. Jsem přesvědčen, že toto plavidlo je pověstný ‚Hai-lung‘ (mořský drak). Podíváme se přece.«
Jeho lidé stáli ozbrojeni v řadách. Kynul Turnerstickovi, aby ho následoval, vystoupil na přední palubu a nahnul se dolů přes zábradlí.
»Myslil jsem si to! Falešný obraz! Je třeba ho jenom obrátiti a tu spatříme namalovaného draka a pod tímže na všechen způsob obě písemné značky, jež znamenají Hai-lung, tedy mořského draka. Obraz je přišroubován. Kdybychom měli klíč na šrouby, tedy…«
»Dole u kajuty stojí skřínka, jež obsahuje různé nástroje,« vpadl Methusalem do řeči. »Také oba nebozezy, jimiž vyvrtali díry do našich dveří.«
Richard šel pro skřínku. Byl v ní klíč na šrouby. Kapitán poručil dvěma ze svých lidí, aby obraz obrá-
