Mezi obyvateli královského města panoval velký zármutek. A jakž jinak ― vždyť jediná dcera královská, princezna Růženka, den za dnem slábla a hynula jako vadnoucí květina. Nikdo neznal léku a pomoci proti její chorobě.
Až tu jednoho dne přišla do královského zámku podivná, poutnickým rouchem oděná stařena ― vlasy jako sníh bílé splývaly jí až k patám. Nikdo nevěděl odkud přišla a jak se do zámku dostala ― pojednou stála u lože princezny Růženky.
Sklonila se k ní a pravila: „Podivná je nemoc tvá, podivným též způsobem může býti vyléčena. Až uslyšíš zpívat ptáka Zlatohlava, který poletuje v zahradě Růžové královny, budeš zdráva! Však ten, kdo ptáka Zlatohlava ti přinese, nesmí za službu svou odměny žádati ― jen pouhé „Zaplať Pánbůh,“ ať jemu dostačí! Jinak ani zpěv ptáka Zlatohlava ti nepomůže.“ ― ―
Jak přišla ― tak zmizela záhadná ta stařena.
24
