6
Forma skotské ballady byla s počátku velmi prosta. Verše, počínající vesměs kladem, měřeny jen dle dvihu; sloka skládala se ze čtyř takých veršů, z nichž první a třetí měl po čtyřech, druhý a čtvrtý po dvou dvizích; jen tyto se z pravidla rýmovaly; rým ten byl vždy mužský, jednoslabičný. Ale již tu se vyskytovaly tu i tam vnitřní rýmy. Velmi zhusta opakují se celé verše neb i sloky bez proměny; často užíváno refrainu. Zvláště karakteristické — ovšem ne vždy chvalitebné — jsou tu refrainy obkročné, jaké se nacházejí na př. v podaných zde balladách »Sestra ukrutnice« a »Krásné břehy Fordieské«, kde skrze celou báseň, často bez ohledu na smysl, druhý a čtvrtý verš každé sloky náleží refrainu. Zcela ojedinělá formou jest ballada »Synu Davie, synu Davie!« Mnohdy skládá se refrain (jako též někdy — ač ne tou měrou — v našich písních) z pouhých artikulovaných slov bez patrného významu.
Dalo by se tu vytknouti ještě mnoho takových formálních zvláštností skotské ballady, jako na př. stereotypně se vracející výkřik »O« na konci veršů neb slok a j., ale to náleží již do podrobné studie, kterou tyto řádky nejsou a býti nechtí.
Později stala se forma skotské ballady ovšem složitější a umělejší; verš nabyl jakési pravidelnosti a přecházel čím dále tím více v čistý jamb, sloky narůstaly na osmi- ba až i dvanáctiveršové; délka veršů se měnila, užíváno muž-
