Jak zřejmo již z tohoto hlavního titulu, kladl Percy důraz na starobylost podaných ballad a zpěvů a přijal tedy do svého díla vedle skutečně lidových věcí také práce umělých básníků starší doby, jako Chaucera, Earla of Rivers, Jakuba V., ale i novějších, jako Mulleta, ba přijal sem i dvě španělské romance: »Gentle River, Gentle River« a »Almanzor and Zayda«.
Z velké rukopisné sbírky (folio M. S.), jež se mu do rukou dostala (kromě níž měl ještě k disposici hojně otisků), vybral Percy jen 43 ballad a písní lidových, ale neotiskl jich tak, jak byly napsány, nýbrž opravoval je, doplňoval úryvky podle své libosti, některé úplně přepracoval, jiné pak napsal dle zbytků starých ballad sám a to v zcela jiném rozměru. A tak není v tomto ohledu sbírka jeho ani úplná, ani správná.
Nebyla to tedy nikterak sbírka lidových písní, jak jí nyní rozumíme, a dokonce již nikoliv publikace kritická. Ale kniha jeho přišla v pravou dobu, v dobu, kdy omrzel již ten škrobený pseudo-klassicismus ovládavší téměř až do té doby básnictví anglické, a touženo po něčem novém. A to nalezeno v těchto starých, zapomenutých zpěvech, a možno bez nadsazování říci, že »Reliques«, třeba že je přímo nezahájily, zajisté uspíšily a připravily nové romantické období anglické poesie.
Tím se vysvětluje veliký úspěch této knihy, jež dožila se patera vydání (II. 1767, III. 1775, IV. 1794 a V. 1812, nečítaje v to patisky: du-
