žila mezi lidem dále, dědíc se s pokolení na pokolení. A nejen to; písně ty nejen že lidem zpívány, ale také zapisovány, a hojné přepisy dovedly lépe než stále měnící ústní podání zachovati jejich původní podobu. Záhy však, a to již v XVII. století, otiskovány také v rozličných sbírkách zpěvů, madrigalů, »balletů« a p.; avšak sbírkám těm, nemajícím za účel nijaké soustavné, neb dokonce kritické sbírání těchto starých zpěvů, nelze přikládati žádného významu.
Teprve počátkem XVIII. století vyskytli se sběratelé vážnější, určité snahy. Prvním z nich byl James Watson, který r. 1706 vydal v Edinburgu sborník pod názvem »A Choise Collection of Comic and Serious Scots Poems. Bot Ancient and Modern. By several Hands«.
Až do r. 1765 vydáno pak — pokud známo Childovi, dle jehož udání se tu řídím — ještě osm dalších sbírek, z nichž pozoru nejhodnější jsou publikace Tomáše D’Urfeye z l. 1719—20, anonymní z r. 1723—1725, Allana Ramsaye »The Evergreen« z r. 1724; konečně anonymní »The Tea-Table Miscellany« z r. 1724.
Avšak sbírky tyto zůstaly nepovšimnuty.
Za to dosáhla neobyčejného úspěchu a trvalého, dalekosáhlého účinku kniha, již v dotčeném již r. 1765 v Londýně o třech dílech vydal biskup Dromorský, anglický básník Tomáš Percy (nar. 13./4. 1728, † 30./9. 1811) pod názvem »Reliques of Ancient English Poetry«.
