Tato stránka byla zkontrolována
Slyšíš jen lomoz, skřípání káry,
oddýchat slyšíš stroje píst,
údery kladiv, syčení páry,
bzučení kola, píšťal hvízd.
V dálce se někde ozvaly zvony,
kladiv je rány přehluší.
Padaly k zemi šedých mlh clony,
a mně stesk divný na duši.
Kladiva rány, kam jsem jen přišel,
duněly stále v uších mých:
bylo mi úzko, jako bych slyšel
jedinou píseň budoucích.
