Tato stránka byla zkontrolována
Z ulice.
Rád ulicemi chodím v snění.
Toť moře, jež se stále mění,
vždy jeden vír a jeden ryk
a klidné sotva okamžik.
Slyš, za zvukem jak zvuk se honí,
šust vleček, rachot kol, klus koni
a dopad kroků nesčetných
a šepot, křik a pláč a smích.
V to klavír padá od balkonu
a s kolovrátkem hlahol zvonů,
ó, nemusí mi líto být,
že neslyšel jsem moře hřmít!
