Tato stránka byla zkontrolována
Noc nad Prahou.
Je noc, a měsíc pohádkově svítí
nad spící Prahou, veliký a bílý,
a všude klid jak když tu není žití,
jen řeka hučí, na sever jak pílí.
A modrá mlha nad řekou se chvěje,
vše v průsvitavý její závoj splývá,
že oko, které zírá do vln reje,
jak modrým sklem když v krajinu se dívá.
Pruh bílý, dlouhý padá do vln víru,
že leskne se to, jako v žule slída
a mihá se to, jak když na klavíru
se černá klapka s bílou rychle střídá.
