Tato stránka byla zkontrolována
Svatovítský dóm.
Do dáli dívá se přes město, vrchy, řeku
a ční jak kamenný sen dávno přešlých věků;
sta vížek, oblouků se krouží, zvedá k nebi,
sta listů vine se, sta netvorů se šklebí.
Tam ještě starý sloup a stará klenba šedá,
tam balvan zelený, jak lišejník naň sedá,
a tu již nový krov a do šedého zdiva,
hle, mísí s úsměvem se balvanů pleť živá.
Vše srůstá pomalu a šíří se a klíčí;
nad staré věže výš se nové věže týčí,
hřmí v chrámě varhany, plá barevných skel řada,
a venku motyk ráz a rána kladiv padá.
