Tato stránka byla ověřena
a do dna ji vyprázdnil v jeden ráz
a z pěnivých úst zní chraplavý hlas:
„Jehovo! já pliji na tvůj trón!
Já král, jenž v moci má Babylon!“
Leč sotva dozněl hrůzný hlas,
tu krále tajný pojímá třas,
smích ječivý zmlkl docela,
v sále jak by mrtvola ležela.
A hle! A viz! Na bílou zeď
cos jako ruka vstává teď.
A psala, psala do běla
písmena z ohně — a zmizela.
Král seděl, vypoulený hled.
kolena chvějí se. Jak mrtvý zbled.
Dav dvořanů seděl — v zádech mráz —
tak seděl tich, neb umlk v ráz.
I přišli magové. Leč zmateně
hádali v plamenech na stěně.
A Belsazar, než svitnul den,
byl od svých sluhů zavražděn.
