Přeskočit na obsah

Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/63

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
61
Goethe: Pěvec

PĚVEC.
Z básní Joh. Wolfganga von Goethe.

Co slyším venku před branou?
Kdo na městě tam zpívá?
Nech zazní zpěv tu dvoranou
a v naše uši splývá!
To pravil král, a panoš spěl,
hoch vrátil se a král zas děl:
Sem uveďte mi starce!

„Vám pozdrav pěji, pánové,
vám pozdrav, krásné dámy!
Co hvězd tu září v kráse své,
komu jsou všechny známy?
Ta nádhera, ten třpytný sál!
Tu není čas, bych v žase stál,
mé oči, zavřete se!“

A pěvec oči přivírá.
už plně zvučí struna.
sbor pánů v tvář mu pozírá,
a krásky ve svá lůna.
A král, tou písní rozkochán.
by pěvci čestný dík byl vzdán.
dal řetěz podal zlatý.

Mně zlatý řetěz nedávej.
ten rytířům tvým sluší,
neb jejich smělý obličej
nepřátel kopí kruší.