Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/32

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla ověřena
30
Schiller

Hrabě z Habsburku.

Pln v Cáchách byl staroslavný sál;
Tam v nádheře, v císařském jasu
dlel s posvátnou mocí Rudolf král
při korunovačním kvasu.
Stůl pokrýval falckrabě krajů, kde Rýn,
Čech naléval v poháry perlivých vín,
a voličů sedmice skvělá,
jak hvězdy kol slunce staví se v kruh,
kol vladaře světa rozvila ruch
svých čestných úřadů bdělá.

 Kol dokola balkony, stožáry,
 tam v plesu zřít na hlavě hlavu,
 a v pozounů slavnostní fanfáry
 se mísí jásání davů.
 Vždyť ukončen po dlouhých rozbrojích zas
 čas bezvládí, krutosti, strašlivý čas,
 a soudce zas na zemi vládne.
 Hrot železný nebude slepě už vlást,
 už pokojný občan se nebude třást,
 že mocnému za kořist padne.

Tu císař pozvedá poháru jas
a s vlídným úsměvem praví:
„Aj, slavnost je skvělá, a vzácný je kvas,
jenž královské srdce mi baví.
Leč pěvec mi schází, jenž přináší ples,