Tato stránka byla zkontrolována
Na to si vzpomněl raněný
v té chvíli umírání —
hlas jeho chví se umdlený:
Kukačko, splň mi přání!
Kdy moje milá doma tam
se bude s jiným vdávat?
Jak dlouho mně, až dokonám,
žal bude zachovávat?…
A „kuku, kuku“ zní to zas,
bez konce zní to z lesa. —
a hrdina, sám ples a jas,
jde klidně na nebesa.
