Tu najednou ozval se koktavý hlas z pravého břehu: „St-st-stát! Kam-kam-kam pak? "Od-od-od-kud?“
David pohleděv na dívku, spatřil, ana se chvěje, div že kormidlo neupustí. Obrátiv se k místu, odkud hlas zazníval, spatřil ohyzdného Indiana vysoké postavy, jenž stál na břehu, podpíraje se na ohromný luk.
„Neboj se,“ zvolal David na třesoucí se Indianku, „s tímto kolohnátem budu brzy hotov.“
To řka, položil vesla a chopil se pušky.
Avšak Ataja zavrtěla hlavou a rukou zachytila jeho pušku, tak že český plavec žasna, odložil zbraň a tázavě pohlížel na dívku.
„Můj bratr chopiž se vesla,“ zašeptala, „neboť pouze tím můžeme se zachrániti. Hleďme se dostati zase do jezera.“
David uposlechl a vesloval ze všech sil.
„Krá-krásná kvě-květina Či-čipe-vej-vejanů ne-nepohrdejž slo-slovem Vl-vlka kr-krvavého?“ koktal Indian zlostně.
Ataja učinila posměšně záporný posuněk a vor uháněl okolo rudého bojovníka. Tento rychle namířil lukem, šíp zafičel vzduchem a indianská dívka pustivši kormidlo, klesla na vor.
David sáhl nyní po pušce a střelil. V tomtéž okamžiku zmizela postava koktavého Indiana v hustém křoví, avšak koule pozpochyby do-
