po sněhové pláni, za nimi saně soudruhů Magokových.
Náčelník řídil povoz s velkou zručností. David podivil se, s jakou jistou rukou vládl bičem a opratěmi, tak že z osmi rychlonohých tahounův ani jeden neodvážil se uhnouti z dráhy, již mu pán vyměřil. Všickni poslouchali jeho rozkazů, jež jim dával krátkými slovy.
Nyní všiml si David postavy i obleku Magoka a jeho eskymáckých soudruhů. Dosavad měl za to, že Eskymáci jsou postavy malé, a tady viděl muže vysoké postavy. Snad se mu dostalo nepravého poučení o tomto národu? Nikoliv. Eskymáci, obývajíce v nejsevernějších krajinách, málo stýkají se s lidmi vzdělanými, vyjímaje toliko Eskymáky gronské, kteří jsou ze všech svých soukmenovců postavy nejmenší; zato však Eskymáci západní, jmenovitě z kmene Čiglitů, kteří v Aljašce v počtu 2000 mužů žiji nejseverněji, jsou postavy velmi vysoké a povahy bojovné. Byli vesměs zvýší 1,7 metru a vyznačovali se hlavou velikou, obličejem kulatým, hladkým a přičernalým, nosem širokým, rty tlustými, vlasy černými a řídkými a pletí tmavohnědou do ruda. Na sobě měl každý kabátec s kapí, jenž podobaje se košili, do polovic stehen sáhal, pak nohavice napřed i vzadu zavřené a vzadu stažené, konečně punčochy a boty, vesměs zhotovené z kůže tulení. Hořejší
