V.
V zajetí Eskymáků.
Náš český plavec stoupal po několik hodin, než se dostal na výšinu. Rozhlednuv se kolem sebe, spatřil na západě moře a na východě nepřehlednou planinu, tu a onde spoře travou a mechem porostlou. Někde posud ležely sněhové závěje a led, jež slunečními paprsky posud nebyly roztály. Lesů nikdež neviděl, leda že četná údolí byla vroubena nízkým křovím skládajícím se z vrb, olší a bříz.
Plný odhodlanosti a důvěry pokračoval na své cestě. Nebyl sám. Veliké houfy vodního ptactva táhly nad hlavou jeho, vesele kejhajíce. Bylyť to husy, kachny a labutě, které se vracely k letním svým příbytkům na březích severnío Ledového moře. Maje s dostatek potravy, nešetřil jich.
Když se slunce schylovalo k západu, sešel do údolí a v olšinách rozdělal oheň. Na něm si upekl několik pstruhů, které v potoce byl
