Přeskočit na obsah

Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/87

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Nejlíp, kde jsou přátelé.

Kdo to jde tam po silnici?
Kéž by bůh dal, aby byl to
někdo z Bosny, z rodu mého,
abych matce vzkázat mohla,
aby sestru neprovdala
za vdovce ni za synáčka,
roditelů jedináčka,
neprovdala, leč do rodu
kde je švakrova a švakr,
děveř také, zelva milá,
aby, provdané-li někdy
rodu chce se navštíviti,
švakra bylo, by jí radil,
švakrové, by dárky snesla,
děveře, by koně sedlal,
zelvy, by jí k ruce byla,
kdežto zatím manžel milý
starostliv přechází dvory
a do měšce pilně sáhne,
zlaté na stůl groše sází,
choti milé nařizuje:
„Nezůstaň tam, ženo, dlouho;
jsou teď noci, noci dlouhé!
Člověk oka nezamhouří,
když mu touha srdce svíra;
ale touhou člověk chřadne,
jako niva suchem vadne!“