Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/87

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

Nejlíp, kde jsou přátelé.

Kdo to jde tam po silnici?
Kéž by bůh dal, aby byl to
někdo z Bosny, z rodu mého,
abych matce vzkázat mohla,
aby sestru neprovdala
za vdovce ni za synáčka,
roditelů jedináčka,
neprovdala, leč do rodu
kde je švakrova a švakr,
děveř také, zelva milá,
aby, provdané-li někdy
rodu chce se navštíviti,
švakra bylo, by jí radil,
švakrové, by dárky snesla,
děveře, by koně sedlal,
zelvy, by jí k ruce byla,
kdežto zatím manžel milý
starostliv přechází dvory
a do měšce pilně sáhne,
zlaté na stůl groše sází,
choti milé nařizuje:
„Nezůstaň tam, ženo, dlouho;
jsou teď noci, noci dlouhé!
Člověk oka nezamhouří,
když mu touha srdce svíra;
ale touhou člověk chřadne,
jako niva suchem vadne!“