ani zlatá množství,
jakžkolivěk se stkví,
můž se jemu vrovnati:
med ústům sladkosti
i stred svou sytostí
nemůž takové dáti.
Kdož se tě přidrží,
tobě Pane slouží,
moudrosti nabývá.
Tu bera naučení,
hojná po skončení
dána mu mzda bývá;
ale mnohé viny
jak mrzké nás činí,
kdo to můž vystihnouti?
svou Pane milostí
mé vyčisť hříšnosti,
nedej v nich zahynouti.
I od jiných zlostí,
pejchy a zpupnosti
zdržuj slouhu svého,
ať mne nepodmání;
tak zbudu svítání
svědomí těžkého.
I jazyk můj zpravuj,
k své cti jej napravuj,
též i srdce myšlení,
ať tobě má schránu,
Pane a obranu,
nikdy k ourážce není.
Pán jest mé světlo času všelikého,
jest i strážce, koho se mám báti?
Jest podpůrce silný života mého,
kdož jest, jehož bych se měl lekati?
Neb kdyžkoli mojí nepřátelé
proti mně šikují se společně
hledajíc sehltit mne konečně
sami bývají zkaženi cele.
