Po celý den 3. listopadu i následující noci vlny na širém moři stále očividně vzrůstaly. Stačíť jen vítr dosti slabý, aby rozbouřil toto moře syrtské, v němž stýkají se nejrozmarnější proudy Středozemního moře.
Druhého dne byla však spozorována již o osmé hodině ranní země právě ve výši mysu Diniosu. Pod ochranou vyvýšeného pobřeží mohla loď plouti pohodlněji a rychleji.
„Ferrato“ plul v dálce as dvou mil od břehu, i mohlo se s něho dobře pobřeží sledovati. Za zálivem hammawetským naproti Kelibii plul ještě těsněji kol malé rejdy sidi-jusufské, chráněné na severu dlouhou řadou skalisk.
V pozadí rozkládá se písčitý břeh, z něhož dále v zadu vystupuje řada skalisk porostlá malým, zakrsalým stromovím. Toto vyrůstá z půdy, kteráž jest bohatší kamením nežli prstí. Tato návrší připojují se ještě ku vnitřnímu pohoří země. Tu a tam objevuje se opuštěný některý marabut jako bila skvrna v zeleni vzdáených hor.
V popředí spatří zrak tvrz, nalézající se v zříceninách, dále nahoře vystupuje jiná tvrz ve stavu lepším, jež vystavěna jest na pahorku, uzavírajícím na severu záliv sidi-jusufský.
Místa tato nebyla nikterak pusta. Pod ochranou blízkých skalisk kotvilo několik lodí levantských v nevelké vzdálenosti od břehů nad hloubkou as pěti nebo šesti provazů.
Jasnost těchto vod byla však tak veliká, že viděti bylo zcela dobře na dno moře, skládající se z černých skalisk, jež tu a tam pokryta byla slabou vrstvou písku, a v nichž zapuštěny byly kotvy lodí. Lom paprsků dodával jim tvarů fantastických.
Podél pobřeží, nedaleko malého návrší, porostlého tamaryšky a lentišky, zřízen byl velký počet stanů z látky nebílené, s odstínem do žluta.
Osada tato podobala se velikému plášti arabskému, pohozenému na břeh. Vně záhybů pláště toho pásli se skopci a kozy, podobající se zdaleka hejnu černých, velkých havranů, kteréž by jediná rána z pušky mohla rozplašiti.
As tucet velbloudů, z nichž někteří leželi v písku, jiní pak stáli vztyčeni nehybně, jako by byli zkameněli, skupilo se podle úzké řady skalisk, jež mohla sloužiti za nábřeží výlodní.
Doktor Antekirtt, když „Ferrato“ plul kolem rejdy sidi-jusufské, mohl pozorovati, jak z lodí vykládají se zbraně, munice, ano i několikmalých polních děl. Jsouc odlehlou a vzdálenou od středu
