Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/402

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


VI.

Zjev.

Parník „Ferrato“ odplul z přístavu před samým polednem, maje za velitele kapitána Köstrika a Ludvíka Ferrata. Z „cestujících“ dleli na něm toliko doktor Antekirtt, Petr Bathory a Marie, jež měla zůstati po boku paní Bathoryové pro případ, že by bylo nemožno tuto ihned z Kartaga na Antekirttu dopraviti.

Lze pochopiti, jak úzkostlivé obavy choval Petr Bathory. Věděl, kde dlela matka jeho a měl ji opět spatřiti… Leč proč Borik odvedl ji tak náhle z Dubrovníku a sice na vzdálené pobřeží tuniské? V jaké as bídě očekávali oba své ochránce?

Na stesky a obavy Petrovy, se kterými se jí svěřil, odpovídala Marie jen slovy potěšnými a nadějí v budoucnost. Viděla v okolnosti té, že doktor Antekirtt šťastně list obdržel, zakročení Prozřetelnosti.

Doktor dal rozkaz, aby „Ferrato“ plul s největší rychlostí. Pomocí přístrojů svých vyvinul rychlost až patnácti mil za hodinu.

Vzdálenost mezi zálivem ciderským a mezi mysem Bonem, jenž leží na severovýchodním výběžku území tuniského, obnáší toliko tisíc kilometrů, vzdálenost mezi mysem Bonem a Golettou může pak rychlá paroloď proplouti za půl druhé hodiny. Celkem mohl „Ferrato“, když by je bouře neb jiná náhoda nezdržela, za třicet hodin doplouti ke svému cíli. Moře onoho zálivu bylo rozkošné, vítr vál ze severozápadu, nic však nenasvědčovalo, že by měl vzrůsti. Kapitán Köstrik zaměřil poněkud pod mys Bon, aby spíše mohl se uchýliti pod ochranu břehů, kdyby vítr náhle přese vše sesílil.

Z lodi nemohl býti spatřen proto ostrov Pantellaria[red 1], jenž leží na polovici cesty mezi mysem Bonem[red 2] a Maltou, neboť parník, jak bylo ustanoveno, měl obeplouti mys, pokud možno, zemi nejblíže. Vně zálivu ciderského zaokrouhluje se země a táhnouc se na západ, opisuje křivku s velikým poloměrem. Tam rozkládá se území tripolského vladařství, které sahá až k zálivu habešskému, mezi ostrovem Džerbou a městem Sfaxem. Na to obrací se pobřeží poněkud na východ k mysu Diniosu, kde tvoří záliv hammawetský, a rozkládá se pak směrem severním až k mysu Bonu.

„Ferrato“ dal se přesně směrem k zálivu hammawetskému[red 3].

Tam měl se k pevnině přiblížiti a plouti těsně kol ní až ke Golettě[red 4].

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Pantelleria
  2. Bon
  3. Hammámetský záliv
  4. La Goulette, přístav města Tunis