„U ďábla!“ zvolal Pointe Pescade. „Snad právě ten hlavní nám unikne! … Kdybychom však váhali jen chvíli, učiní tak i druhý! … Ostatně i Silas Toronthal jest dobrá kořist, není-li lepší po ruce! … Nemáme však času, si vybírati! … Ku předu, můj Kape, ku předu!“
Oba se rozběhli a přiblížili se za několik okamžiků opět Silasu Toronthalovi.
Tento vystupoval rychle po cestě vedoucí k osadě Turbii. Když byl zanechal v levo malý pahrbek, kterýž ovládá „Věž Augustovu“, kvapil podél domů již uzavřených a ocitl se konečně na cestě vedoucí do Cornichi.
Pointe Pescade a Kap Matifu byli as padesát kroků za ním.
Pointe Pescade nemohl ovšem již pomýšleti na to, aby také druhého zrádce, Sarkanya totiž, se zmocnil.
Soudili, že tento dal se buď dále po okraji výšin v pravo, nebo že druha svého na dobro již opustil a zpět do Monte Carla sestoupil.
Cesta vedoucí do Corniche, jež jest zbytkem staré římské silnice, sestupuje, počínajíc od Turbie, k Nizze a vede as v poloviční výši hor podél velkolepých útvarů skalnatých, podél osamělých roklí a hlubokých propastí, jež spadají až ku náspu železničnímu, jenž vede podél pobřeží mořského k Nizze.
Za jasné hvězdné noci této, při záři měsíce, na východu vystupujícího, viděti bylo z cesty té v mlhových obrysech několik zálivů, poloostrov lagaroupský, ústí Varu, mys Antibes, záliv Ivanův, ostrovy Cerinské, záliv canneský a v pozadí pohoří esterelské. Tu a tam míhala se světla přístavní a sice v přístavu Beaulieu a v přístavu villefranském, který hora Leuza ovládá, a dále od nich skvěla se nad hladinou, světlem měsíčním ozářenou, signálová světla rybářských lodí, plujících po klidném moři.
Půlnoc byla již minula.
Silas Toronthal, vystoupiv z osady Turbie, opustil nyní silnici ke Cornichi se vinoucí a dal se po úzké cestě k osadě Eze, podobné orlímu hnízdu, kam civilisace dosud snad ani nepronikla, jež však jinak rozkošně položena jest na skalách mezi háji piniovými.
Cesta ona byla úplně pusta. Bankéř kvapil po ní bez rozmyslu, aniž krok svůj zvolnil aneb se ohlédl.
Náhle zahnul se však v levo a vstoupil na úzkou stezku, jež vede po vrcholcích skalisk pobřežních, jimiž dráha i silnice tunelem prostupují.
Pointe Pescade a Kap Matifu spěchali zpovzdálí za bankéřem.
Sto kroků dále Silas Toronthal náhle stanul.
