nebezpečným, zvolil si pomocníka, jenž s ním střídavě bděl v komnatě Petrově, osobu to, v jejíž ochotu a horlivost mohl úplně spoléhati.
Byl to Pointe Pescade, jenž oddán byl Petru Bathoryovi právě tak jako doktorovi. Není třeba ani podotýkati, že on i Kap Matifu zachovali přísné tajemství o tom, co událo se na hřbitovu dubrovnickém, a že odhodláni byli nikomu nikdy nesdělili, že Petr za živa odnesen byl z hrobu svého.
Pointe Pescade byl zasvěcen skorem ve vše, co se v posledních měsících událo, a protož zajímal se tím více o chorobného, jenž dohledu jeho byl svěřen. Tato láska Petra Bathorya, zmařená zakročením Sarkanya — člověka nadutého, jenž Pointe Pescadovi byl velice protivným, — toto setkání se svatebního průvodu s pohřbem ve třídě Stradonské, únos těla Petrova ze hřbitova dubrovnického — vše to učinilo nesmazatelný dojem na duši Pescadovu, a sice tím více, když cítil, že příští život jeho spojen jest se záměry doktorovými, ač cíle těchto dosud neznal.
Pointe Pescade přijal proto rád úkol, aby střehl nemocného. Bylo mu zároveň uloženo, aby hleděl jej vtipy svými i svým dobrým rozmarem pokud možno rozveseliti. Dobrý mužík ovšem se o to všemožně přičiňoval. Ostatně ještě od té doby, kdy dával s Kapem Matifuem představení v Gruži, považoval Petra Bathorya za svého věřitele a měl za povinnost svoji splatit dluh svůj tak či onak. Sedě stále podle lože, hleděl hovorem a žerty svými obrátit chod myšlenek Petrových v jinou stranu a zabrániti tím, aby chorý vzpomínal událostí dubrovnických.
Za takých okolností byl jednoho dne na přímý dotaz Petrův donucen říci mu, jak se s ním doktor Antekirtt seznámil.
„Pamatujete se zajisté,“ pravil mu, „na spuštění jisté lodi gružské na moře, právě když yachta doktorova přijížděla. Tehdy osvědčil se Kap Matifu pravým hrdinou a zachránil doktorovu loď i mužstvo její.“
Petr Bathory nezapomněl skutečně dosud události, jež odehrála se tehdy v Gruži, nevěděl však, že oba akrobati byli vyzváni doktorem Antekirttem, aby zanechavše zaměstnání svého, vstoupili do jeho služeb.
„Ano, pane Bathory!“ dodal Pointe Pescade, když byl Petru vše vyprávěl. „Obětavost Kapa Matifua byla pro nás zdrojem štěstí. Avšak, jsme-li povinni mnohým doktoru Antekirttovi, nezapomínáme též, čím jsme povinni vám!“
„Mně?“
