v Kotoru s úmyslem, najati si byt v některém hotelu města, kam měl jej i Kap Matifu doprovázeti.
Lodice, která je na břeh dopravila, ztratilo se v temnotách v pravo od přístavu, kdež měla se ukrýti za některým výběžkem skalním.
V Kotoru mohl dlíti doktor Antekirtt právě tak nepozorován, jako kdyby se byl uchýlil do některého nejodlehlejšího koutku světa. I obyvatelům Boky, podivuhodného tohoto kraje dalmatského, kteříž původem jsou Slované, nemohla býti přítomnost cizince příliš nápadna.
Hledíme-li od zálivu, zdá se, jako by Kotor stavěn byl ve výdutině hory, na jejíž úpatí leží. Nejpřednější řady domů tvoří nábřeží, kteréž dlužno bylo teprve moři urvati, a sice v pozadí špičatého koutku malého jezera, jehož výběžek hluboko do massy pobřežního horstva vniká. Na konci nálevkovitého výběžku toho, jehož se zelenající stráně milý pohled skýtají, kotví obyčejně parníky „Lloydu rakousko-uherského“ a veliké pobřežní lodě moře jaderského.
Doktor Antekirtt hleděl vyhledati si ještě týž večer obydlí. Kap Matifu následoval jej, netázaje se ani, na který břeh vystoupil. Bylo mu lhostejno, bylo-li to v Dalmácii nebo v Číně. Jako věrný pes následoval svého pána, kam kráčel. Byl jen nástrojem, poslušným strojem, jenž byl by se otáčel, vrtal, řezal nebo tříštil, dle toho, co přál by si pán jeho, jenž jej mohl dle libosti každé chvíle v pohyb uvésti.
Oba minuvše nábřeží, prošli opevněním kotorským a kráčeli úzkými uličkami, v nichž hemží se obyvatelstvo města, čítající čtyry až pět tisíc duší.
Doktor Antekirtt poznal záhy, že nenalezne ni jediného vhodného hostince v městě. Musil hledati tudíž někoho, kdož by mu byt pronajal, což ostatně majitelé domů a rodiny kotorské ochotně činí, zvláště zaplatí-li se jim dobře.
Netrvalo to dlouho, a doktor pronajímatele takového skutečně nalezl. Byt vedl do ulice dosti úhledné, nalézal se v přízemí a stačil doktoru i jeho druhu. S majitelem umluveno ihned, že Kap Matifu bude u něho se stravovati, ovšem za plat výjimečně veliký, jaký odpovídal rozměrům Kapovým. Vše sjednáno tudíž ke spokojenosti obou stran.
Doktor Antekirtt sám hodlal stravovati se mimo dům. Druhého dne, ponechav Kapovi na vůli, aby trávil čas svůj, jak se mu vhodným uzdá, odebral se doktor ihned z rána na poštu,
