38
50.000) obyvatelů čítalo. Tou dobou bylo v městě 17, v předměstích 5 kostelů a 9 klášterů. Množství věží kostelních, brány a bašty nad hradbami vyčnívající zdobily je. Tak zvanou Novou branou, kteráž stála někde za kostelem panny Marie Sněžné, vcházelo se z Předhradí do nového města.
Roku 1642. jest tribunal zemský r. 1636. pro veškerou Moravu zřizený i s deskami zemskými z Olomouce do Brna přenešen, čímž Olomouc přednosti hlavního města pozbyla. Hned potom vtrhli Švédové do města a byli v něm až do 8. července r. 1650. V tom čase netoliko že mnoho platů na měšťanech vymohli, ale vypálili, aby se proti císařským lépe brániti mohli veškerá předměstí, jmenovitě i klášter na Hradisku, klášter kapucínský, a ulici koželužskou pod klášterem sv. Jakuba. Při jednom útoku vojska císařského na město dne 20. září 1644. vyhořelo také kapitolní děkanství. Olomouc zpustla tak, že po odtažení Švédů r. 1650. toliko ve 145 domech měšťanských a ve 23 domech šlechtických lidé bydleli, a 236 domů zcela opuštěných bylo. Od té doby nepovznesla se Olomouc více k bývalé své slávě a politické důležitosti.
Nové pohromy potkaly město r. 1709. ohněm, kdež 349 domů a 4 kostely vyhořely, pak r. 1714 a 1715 morem, kterýmž opět množství obyvatelů pomřelo. R. 1715. založena jest nákladem zemských stavů šlechtická akademie na Předhradí, tu kde nyní jest c. k. zbrojnice. R. 1741. přitrhl král Pruský Bedřich II. k Olomouci, která se jemu vzdala. Po 4 měsících pak odtáhli Prušané následkem uzavřeného míru. Skrze pozdější opět obnovené války s Pruskem uzavřela císařovna Marie Teresie, aby z Olomouce učiněna byla pev-
