ve stříbře, na Kelči 7240 zl. 4 kr., na Kroměříži a Chropíni 16.851 zl. 26 kr., na Mírově 5391 zl. 42 kr., na Osoblaze 598 zl. 6 kr., ve Svitavách 2183 zl. 22 kr., a na Vyškově 7238 zl. 22 kr.; na statcích komorních: Budišově 357 zl. 40 kr., na Chválkovicích, Slavoníně atd. u Olomouce 1632 zl. 53 kr., na Libové 304 zl. 24 kr. a v Kyselovicích 801 zl. 9 kr.
Od času biskupa Stanislava Pavlovského požívá metropolita titulu vojvodského a důstojnosti knížecí, jež tomuto císař Rudolf II. r. 1588. za jeho zásluhy na všecky budoucí časy i pro jeho nástupce udělil; a jemu přísluší korunovati krále Českého, když by nebylo arcibiskupa Pražského.
Kapitola hlavního chrámu počítá, když celá jest obsazena, 22 kanovníků, z nichž 13 sídlí v Olomouci (nyní jest na živu jen 6). Dvanáct kanovnictví zřídil biskup Jindřich Zdik r. 1132., jedno biskup Robert r. 1232., čtyry biskup Bruno r. 1267., jedno král Václav II. r. 1286., jedno kanovník Werner r. 1302., jedno Adam z Konice r. 1340., jedno Olomucký měšťan Kunrát Bilovecký r. 1348. a jedno markrabě Jošt r. 1402.[1]
Až do času kardinála Dietrichšteina byli při kapitole Olomucké kanovníky šlechtici i nešlechtici, od té doby veskrz z vyšší šlechty, alespoň ze stavu rytířského.
Představený kapitoly jest děkan, po něm v důstojenství probošt, pak arcijahen a scholastik. Kapitola volí od starodávna v kostelíku sv. Anny ze sebe arcibiskupa, též děkana, probošta kapitolního a probošta u sv. Mořice; arcibiskup ustanovuje arcijahna, scholastika a rektora u sv. Anny, a volí sobě sufragana.
Jmění kapitoly Olomucké jest buď společné, buď zvláštní, každému kanovníku o sobě náležité. Společné jmění kapitolní jsou roční důchody z vyvazovacích kapitálů ze čtyř bývalých statků, některé dvory a lesy,
- ↑ Dle Šembery.