Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/50

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 42 —


bavily se ku prospěchu fondu náboženského. Knihovna přidělena knihovně universitní, z klášterních budov stala se vojenská pekárna; r. 1809. ale vše se rozbořilo a místo použito později zároveň s místem po vedlejším klášteru řeholních kanovníků sv. Augustina, o němž jsme se právě pod č. 6. zmínili, ku stavbě kasárny, která nyní kasárnou špitálskou sluje.

8. Klášter jeptišek sv. Augustina při sv. Jakubu na Předhradí — (později klášter Minoritů) stával na blízku kostela sv. Petra, na polední straně, a jmenoval se proto také u sv. Petra. Založení téhož padá prý již před r. 1213., aniž znám jest zakladatel. Pozdější špatné hospodářství jeptišek ale bylo příčinou, že je biskup Olomucký Stanislav Turzo kolem r. 1524. rozpustil, načež budovy klášterní opuštěné zůstaly až do r. 1569., kdež je Minorité, postoupivše klášter svůj při kostele Panny Marie Sněžné Jesuitům, opět zaujali, a zde pozůstali až do vyzdvižení, jež následovalo r. 1785. Počet řeholníků páčil prý se obyčejně na 30 osob.

Ze zrušeného kláštera povstala zemská opatrovna, nemocnice a porodnice, v níž vrchní čásť bývalého kostela sv. Jakuba dosud se spatřuje, jakož i kaple Panny Marie téhož kostela, kdež se dosud služby Boží konají, zachována jest. Tato kaple pochází z druhé polovice šestnáctého století.

9. Kaple sv. Jana Křtitele v konviktu při universitě založená, která původně farním byla kostelem, v němž Jaroslav Šternberk r. 1241. prvé než výpad učinil na Tatary, se svými vojíny večeři Páně přijímal a jak se praví, 5 hostií, které zbyly, s sebou do boje vzal. Na památku dobytého vítězství zasvětil se tento malý kostelíček ke cti Božího Těla.

10. Kaple sv. Kyrila a Methoděje při farním kostele sv. Mořice, o níž jsme se již zmínili.