níci i v Dolanech, dědině dvě hodiny od Olomouce severovýchodně ležící, Kartousy založiti směli. Markrabě Jodok daroval pak tomuto takto povstalému klášteru r. 1392. dva dvorce v Paloníně, a r. 1398. svolení ke kupování nemovitých statků až do hodnoty 700 hřiven, načež klášter ten dědinu Loučany s jedním svobodným dvorcem, šesti lány, dvěma mlýny i s příslušenstvím od Erharda z Lesnic za 600 hřiven ukoupil, a od markraběte Prokopa r. 1405. jeho podíl na soudním právu Tepence a od markraběte Jodoka všecky lesy, porostliny, louky a pastviny, které ke vsi Jíbavé a od doby Karla IV. ku hradu Tepenci příslušely, obdržel.
Takovým způsobem zkvetl řečený klášter kartusianský v Dolanech tak, že držel i několik rytířských manů. Prvním převorem byl pověstný Štěpán[1], jenž proti učení Husovu a jeho osobě mimo a na sněmu Kostnickém tak ohnivé brojil, že na sebe a na klášter pomstu Husitů uvalil, kteří r. 1425. klášter dobyli a r. 1437. úplně zničili. Řeholníci utekli pak do Olomouce, kdež se na Předhradí usadili, po r. 1443. s povolením kapitoly řeholní poznenáhla klášter postavili a sídlo bývalé v Dolanech na dobro opustili, obdrževše r. 1445. od města ještě kousek pozemku mezi tehdejší školou a mlýnem špitálním s tím závazkem, aby městskou zeď v těch místech dále na venek vystavěli. Kostel Nanebevzetí Panny Marie původně malý a neúhledný, přestavěl se po skončení války třicetileté r. 1679. a obdržel sedm oltářů. Poslední převor a prelát klášterní Antonín Skyba změnil ještě čásť chrámu a zbudoval 4 nové mramorové oltáře, jež krásnými opatřil obrazy. Avšak dne 29. ledna 1782. vyzdvižen jest klášter, v němž tehdy kromě preláta převora 16 řeholníků žilo, a statky jeho v ceně 253.266 zl. 45 kr. za
- ↑ Poslední potomek rytířského kmene Šrámů, který dlouhou dobu hrad Milice u Vyškova co biskupské leno držel.
