Jelikož kostel po vrchu velice scházel, sestoupila se r. 1874. spanilomyslná společnosť, která sbírá a skládá příspěvky na zevrubnou opravu chrámu. Z těchto příspěvků opravuje se každoročně částka a již jest strana severní, vyjma věže téměř celá obnovena — což velmi jest chvalitebné, neboť takto zachová se krásná památka stavby středověké.
Za starších dob míval kostel sv. Mořice mnoho krásných a drahocenných paramentů, kterých během věku všelikými příčinami znamenitě ubylo. Roku 1811. musil odvésti c. k. eráru za příčinou války francouzské 1325 lotů stříbra.
Na někdejším hřbitově u kostela bývala na straně severní kaple sv. Kyrilla a Methoděje, vůbec moravská (sacellum Bohemorum) zvána, vystavena roku 1452.—1458., při níž byl český kazatel nadaný od dobrodinců: Jana Hedbávného r. 1520., Matěje Mikšmelcera r. 1559. a Michala Ritmana r. 1602. Za císaře Josefa II. však zamčena a r. 1812. rozbořena jest.
V tomto farním okrsku jest ještě:
4. Neveliký kostel Početí Panny Marie při klášteře Dominikánském na Bělidlech ve sprostém gotickém slohu v polovici patnáctého století nákladem některých dobrodinců postavený a k ponuknutí kazatele Františka Kapistrána r. 1453. Františkánům Bernhardinům odevzdaný. Kostel ten má celkem deset oltářů s několika krásnými obrazy, z nichž zvláště obraz Početí Panny Marie na hlavním oltáři od J. Sádlera vyniká. Šest oltářů postaveno v kostele, tři v kapli na straně jižní přistavené a pěknou baní opatřené a desátý v Božím hrobě, jejž na straně epištolní vedle presbyteria primator olomucký Tobiáš Švanauer z Recu dle vzoru Jerusalemského r. 1653. i s kryptou pro něj a jeho potomky určenou postaviti dal. V něm zavedena v novější době zvláštní pobožnost ku poctě panny Marie,
