poděkování přestálého moru r. 1715.[1] I toto dlouhé náměstí opatřeno jest dvěma pěknými kamennými kašnami, z nichž vrchní sochou Neptuna opatřená, kašnou Neptunovou sluje a na tom místě stojí, kdež stávala až do minulého století kaple sv. Markety. Kromě těchto již jmenovaných čtyr kašen má Olomouc ještě čtyry na rozličných místech postavené kamenné kašny, jež město měkou zaopatřují vodou.
6. Michalské náměstí, na návrší Julianském úředně Na hradě (Juliusberg) na základě starých spisů zvané; z čehož domněnka povstala, že tuto Julius Cæsar, dle jiných pozdější římský císař Julius Maximinus prodlel, poněvač zde římské mince zdob císařských vykopali. Toto náměstí ozdobeno jest sochou sv. Floriana.
V dobách minulých stával zde obecní dům, na němž bývalo od časů krále Přemysla Otakara II. dědičné fojtství a rychtářství, jejž r. 1498. tehdejší vlastník Šebestian Salzer radě městské postoupil, která jej potom za zbrojnici obecní použila. Po dobytí města Švédy učiněna z něho zbrojnice švédská a od r. 1683—1771. zbrojnice císařská, nyní kolna vojenská pro všeliké náčiní. Jest to týž dům, jenž nese č. p. 5., a tvoří nároží pravé do ulice Maximilianské, když se z téhož prostranství do ulice vchází. S tímto malým náměstím souvisí:
7. Maximilianovo náměstí (Max-Josef-Platz), jež zaujímá jedenáct domů, mezi nímiž velkolepý seminář a měšťanskou divčí školu; a nazváno takto r. 1841. ke cti kardinala arcibiskupa Maximiliana, svobodného pána Sommeraua Beeckha, jenž ten nádherný seminář vystavěl.
8. Blažejské náměstí (Blasiusplatz) níže pod Dolním náměstím, k němuž se z ulice kateřinské v levo zabočuje. Nepravidelné náměstí, z kteréhož nyní kromě západního
- ↑ Obě tyto sochy, výše jmenované nejsvětější Trojice a P. Marie jsou r. 1880. obnovene.
