osvětlovaly, nesměl po klekání nikdo bez svítilny z domu vyjíti. Pro zvláštní případy byli držitelové nárožních domů zavázáni, pohotově míti panve se smolou, jež v pádu potřeby rozžíti a oheň dračkami borovými udržovati musili, aby se ulice osvítily. Pro veřejnou bezpečnost chodila ponůcka po ulicích. Bohaté kláštery poskytovaly měšťanům hojných záslužek, protož mezi nimi mnozí bohatli. Zkrátka, v Olomouci šířil se toho času blahobyt; neboť potraviny byly velmi laciné a dobré. Klášter na Hradisku povstal opět ze ssutin svých krásnější než prvé, jak podnes viděti, ačkoli účel, ku kterémuž nyní slouží, krásu jeho zvýšiti nemůže. Roku 1726. zřízena v Olomouci městská garda, která čítala 91 mužů: 70 sprostých, 2 bubeníky, 8 svobodných, 8 desátníků, 2 šikovatele a jednoho důstojníka. Roku 1732. vyšel první policejní řád tiskem. První známý hasičský řád v Olomouci pocházel z r. 1638. na nějž následoval r. 1705. druhý a r. 1711. po velikém požáru z r. 1709. třetí.
Roku 1731. dne 10. července o 10. hodině večer zdvihla se veliká bouře s kroupami a lijákem; srážela střechy a rozbíjela okna. Špička s věže na kostele Panny Marie Sněžné na Předhradí byla sražena; na hlavním chrámu sraženy dva kamenné sloupy, s velké věže dva kříže, báň, měděnný žlab a plechové střechy s věží; také tu a tam poškozeny městské hradby a vyvráceny stromy. Tato bouře byla, jak se kronikář vyjádřuje, tak veliká, že nebylo slyšeti ani zvonění ani bouřku, ani svého vlastního slova.
Válka o posloupnost trůnu, když Marie Terezie vládu nastoupila, uvalila na Olomouc nové svízele. Král Pruský Bedřich II. předstíraje nároky dědičné na Slezsko, a používaje nesnáze císařovny, které jí dotyčná válka spůsobila, vpadl náhle do Slezska a zmocniv se ho, poslal generála Šverina do Moravy, jemuž, když přitrhl k Olomouci, dne 17. prosince 1741. město se vzdalo,
