neboť toho času v Olomouci mnoho Židů bydlelo, až r. 1454. vlivem pověstného kazatele Jana Kapistrána netoliko z Olomouce ale i z Unčova vypovězeni jsou. Od té doby až do r. 1848. nesměli Židé v Olomouci ani přenocovati.
Až do r. 1850. náleželo k městu čtvero předměstí čtvrt hodiny od města vzdálených: Nová ulice (Neugasse), Plačtivá ulice (Greinergasse[1]), Novosady (Neustift) a Nový svět čili Dědinka (Salzergut), kterážto nyní samostatnými jsou obcemi.
Prvé než Olomouc učiněna jest pevností, tedy před r. 1745.—1755., rozkládala se kolem města mimo předměstí jmenovaných ještě: Ostrovy za Hradskou branou mezi dvěma rameny Moravy; Předmostí, na též straně na levém břehu Moravy; Závodí, tamtéž dále k Pavlovičkám; Bleich, na Bystřici, kdež osada ta, ale něco dále, posud stává; Koželužská ulice (Lederergasse) pod brankou Židovskou (nyní Michalskou) až k Svatojakubskému mlýnu; předměstí Svatoblažejské, za branou Svatoblažejskou až k Povli; předměstí Prostějovské, za Zelenou čili Prostřední branou; předměstí Litovelské, za branou Litovelskou, a Lasce, ostrov za branou Rohelskou, nyní ves čtvrt hodiny severně od města. V těchto předměstích byly pěkné zahrady a dvorce[2]). Uváživše to, diviti se nebudeme, že měla Olomouc před třicetiletou válkou 30.000 až 39.000 obyvatelů.
Zevní úhlednosť města Olomouce, kterou v dobách minulých četné a rozmanité věže ještě zvýšovaly, uznává každý, kdož sem vkročil. K nemalé okrase města slouží ale prostranná, dlážděná a čistě držená náměstí. Jsouť to následující:
