telé Moravy, kteří pevná zakládali sídla, prospěšné položení Olomouce neminuli, že tedy první založení Olomouce do mnohem starší sahá doby, nežli jest doba Julia Cæsara, byť i žádných přímých památek z oněch dob nám nebylo se zachovalo.[1]
Staré dějiny vlastí Čechoslovanských před Kristem a v prvních stoletích po Kristu jsou neproniknutelným temnem zahaleny a neposkytují kromě vystřídání několika národů a válek Markomanských nižádného téměř světla. Na dějiště vystupuje několik toliko osob a neurčité udání jejich sídel, poněvač dotyčné dějiny cizí, zájmy národů svých toliko sledující dějepisci zaznamenali. To i příčinou, že o stávavších za oněch dob osadách nikde jisté zmínky nenalezáme a starožitná místa pouze z pozůstalých zbytků a starožitných památek, někde také z ústního podání a konečně z poměrů místních vyhádati musíme.
- ↑ Vůbec domnívám se, že nám nelze téměř nikde první původ našich nejstarších sídel s jistotou sledovati, poněvač veškerých starých historických zpráv pohřešujeme a pouze ze starožitností, jež nám tu a tam spoře se vyskytují, původ takových sídel vyhádati můžeme. Nicméně však bylo by velmi zpozdilé, kdybysme pro nedůstatek přímých důkazů, starožitnost sídel takových upírati chtěli, jichž důležité a prospěšné položení hned prvotním bojovným obyvatelům nápadné býti musilo; poněvač se přece předpokládati může, že národové v dobách sice pradávných, ale přece k historickým již náležejících, tu kterou krajinu zaujavše, sídla pevná zakládali, jinak by pouhý potulný život byli musili vésti. Z příčiny té můžeme tvrditi, že i Olomouc mezi nejstarší, prastará a prvotní sídla Moravská náleží. Co se názvu sídla týče, jemuž jedni původ Latinský od Julii montium, druzí Německý od Halt Mütz aneb Hol Mütz, třetí opět Slovanský od Ho!lom — moc totiž mnoho lomů, velká skála, přisuzují, jest směšná přečasto již opakována báchorka. Jedině to přiznati můžeme, že název Olomouc Slovanského jest původu a nikoliv prvním, našeho města původním názvem, jejž zajisté nikdy nevypátráme.
