Přeskočit na obsah

Stránka:Johann Wolfgang von Goethe, Ladislav Quis - Ballady Göthovy - 1879.djvu/56

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
58

Ký čarodějský pelech to?
Dél nemůžem to snést!
Však nezaslechli slůvka přec,
to vina dveří jest.

I snědli bílý puding hned,
ten černý také puk,
a Dobračka mnoho řekla si,
však na hlas ani muk.

Pak pravil jeden k druhému:
Jak vypráhlý jest můj chřtán!
Tam v skříni líhem páchne cos’
a ona do kořán.

Jak se to hodí! Láhvičku,
již, brachu, hořké mám;
tu dám ti já, ty mně ji zas
a spomoženo nám.

Však Dobrák rázem vyskočil
a hroze na ně houk:
Ten mně to draze zaplatí,
kdo by tu hořkou sfouk.

A Dobračka radostně skočila též
v třech skocích, jásajíc, blíž:
Tys’ Dobráku první slovo řek,
teď závoru zastrč již!