Tato stránka byla zkontrolována
Bylo smutno u jezera
duše jeho — bez útěchy,
slyšela jsem na pobřeží
jenom vzdechy, tiché vzdechy.
Šla jsem zpátky lesem, stínem,
křídlo mé mne opustilo,
zvolna jsem šla podle srázu, — —
nevíš, jak mi smutno bylo!
