Tato stránka byla zkontrolována
V oblacích.
Oblaky jdou nad horami,
táhnou blíž a blíž,
až se shrnou do údolí,
je to s nimi kříž!
Od Javora ku Pancíři
hustý muselín
mlhy rozpjat spouští řasy
v olesněný klín.
Nevidím, než bílé vločky,
luzný rubáš hor,
ale v dálce za horami —
stále zřím tvůj zor.
Vidím, jak tvé oči milé
tonou v duši mé,
byť nás věčná mlha spjala — —
my se — vidíme!
