Stránka:Jesenská, Růžena - Úsměvy (1889).djvu/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

U jezera.

Zpívala jsem u jezera,
zpíval se mnou les,
zatoužila se mnou stěna:
„Miláčku můj, kdes?“

Nevěděla strmá skála
k tomu odpověď,
zpívala jen po mně z ticha:
„K němu, duše, leť!“

A má duše zaletěla
v dálku — Bůh ví kam,
v stráni se to ozývalo:
„Je tam sám a sám!“

Zpívala jsem u jezera,
jako dnes to vím,
notovala se mnou stěna:
„Bude — věčně tvým!“