Tato stránka byla zkontrolována
A neví, neví milovat
jak mohla toho muže,
jej líbat, hrát s ním a se smát —
Ó zašlapaná růže!
Zda viděl její bledou skráň?
Zda cítil její vztek?
A sotva mohla vztáhnout dlaň
po děcku, mimoděk
jež chtělo (v děsné závrati
to zahlídnula) podati
jim kytku fialek!
A dítě neví, matky hlas
při zjevu toho muže
proč chvěl se, třás a v slzách has . .
Ó zašlapaná růže!
