Stránka:Jaroslav Nečas. Východoevropská tragédie a Ukrajina (1919).djvu/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
17


duševní život, stává se otcem radikální strany a vychovatelem mladé generace ukrajinské, zejména Ivana Franka.

Drahomanov přejal odkaz všeslovanského bratrstva Cyrilomethodějskélho o svazu slovanských národů a sta ví jako demokratický člověk s evropským rozhledem zásady bratrstva na hlubší základ, zabýval se hojně sociálními problémy a otevřel v každém směru Ukrajincům „okno do Evropy“. Snaží se zvláště očistit Halič od počínajícího již „austrorutenství“, od rakušácké a neslovanské zpátečnické politiky haliČSkých ukrajinských vůdců.

Drahomanov řešil již před 40 lety problem ukrajinství se stanoviska všelidského. Viděl před sebou 25timilionovou massu ukrajinských mužíků, šlapanou a temnou, ovládanou několika miliony ruského a polského úřednictva a městského. obyvatelstva. Města, úředníci, statkáři, popi a židj úplně ruští nebo polští - a jen ty velké masy na venkově ukrajinské.

Drahomanov viděl dvojí způsob řešení:

Buď nechat mužíky pod dosavadní správou a zachovat jednotu stá tní i jazykovou, rusifikova t úplně Ukraj inu, což však bude mít za následek, že lid zůstane i dále v temnotě a bude bídně vegetovat, protože není vzděláván v mateřské řeči - cizí řečí se nedá žádný národ vychovávat, i když to je řeč příbuzného národa. Uchování ruského rázu na Ukrajině znamená uchování konservativního pořádku a činí z Ukrajiny mrtvou zemi a z jejího bohatství mrtvý kapitál.

Anebo zavedení ukrajinského jazyka jakožto živého a národního, čímž docílí se nejsnáze probuzení nevědomých mass, a z ukrajinského lidu stane se pak opravdu platný člen slovanské i světové rodinv. Drahomanov rozhodl se se vší určitostí pro starou zásadu Komenského: pro výchovu národa v mateřském jazyku.

Píše o tom v listě k akademické lvovské mládeži: „Když nechceme oddělovat inteligenci od lidu a zavádět kastovnictví, když nechceme odsuzovat. duševní práci a literární tvorbu k mrtvosti a nedostatku původnosti, jsme povinni vyslovovat svoje myšlenky hotovou už mluvou národa, mluvou "chlopů“. Otázka ta tyká se však nejen mluvy samé. ale celého směru kultury a činnosti vzdělaných vrstev."

„Ukrajinština - to není pouze literatura v národní mluvě t. j. mluvě většiny obyvatel. Ukrajinština značí předání světové civilisace lidu a pro inteligenci značí morální, politickou a sociálněekonomickou práci s cílem odvrátit od národa temnotu, nemorálnost a sobeckost.“