jmena v Rakousích císaři. Byvše od císaře z Rakous vybyti obrátili se bratří do Uher, kdež usadili se u Kostolan blíž Trnavy pod náčelnictvím Jana Š-ly. Na zimu r. 1466 dal král Matiáš tábor bratrský obehnati, bratří bránili se zoufale, až 29. led. 1467 nejvíce pro nedostatek vody z ležení vypadnuvše chtěli se skrz král. vojsko probiti. Jsou však přemoženi, dílem pobiti a dílem schytáni, mezi těmito posledními byl sám Š., jenž se 70 tovaryši svými k rozkazu královu jest oběšen.
Švihovský z Risenberka a ze Skály, starožitný mocný panský rod v Čechách, větev kmene Drslaviců. První, jenž příjmí toto dle hradů jemu náležejících přijal, byl Jan starší Š. z Risenberka, který v rozbrojích husitských stál věrně při císaři Sigmundovi, vládna rozsáhlými statky zvláště v Klatovsku, a jsa též pánem na hradě Rabí. Také synové jeho Jan a Vilém bojovali po straně katolické. Půta, syn Vilémův, vynikal bohactvím mezi šlechtou českou, maje v zástavě i panství Roudnické, a nazýván jest proto českým Polykratem; ale již synové jeho marnotratnictvím a soudy zděděné jmění potratili. Ferdinand Š. z Risenberka vystěhovav se po Bělohorské bitvě zemřel 1622 v Amiensu, teprv 22 let stár. Statky jeho připadly král. fisku. Poslední muž rodu toho byl Ferdinand Václav svob. pán Š. z Risenberka, jenž zemřel r. 1720.
Tábor, bývalé krajské město v jižních Čechách, druhdy střed a hlavní sídlo pověstných Táborů. V XIII. století stávalo na místě tom, vyvýšeném nad řekou Lužnicí, město Hradiště, majetek a sídlo jedné větve mocných Vítkovců, kteří, nechtíce ho postoupiti králi Přemyslu Otakarovi dle žádosti jeho, raději je r. 1268 rozbořili a spálili, obyvatelstvo pak převedli do blízkého Ústí nad Lužnicí, zvaného jinak Ústí Sezimovo. Když na začátku husitského hnutí nastaly valné schůze lidu v šírém poli, při nichž kněží od pánů katolických ze svých far vyhnaní kázali, svolal Mikuláš z Husi ke dni 22. čce 1419 jednu takovou schůzi na pahorek, kde druhdy výše spomenuté město Hradiště stávalo, a tu shromáždilo se lidu z Čech i z Moravy přes 42.000 osob všech tříd, kteří ten pahorek nazvali biblickým jménem T. (V. Husitské války.) Na tom místě pak roku následujícího založena osada nová, nazvaná Hradiště hory T., kamž návodem Hromádky z Jistebnice převedeno husitské obyvatelstvo Sezemova Ústí, kteréžto město, položené v otevřené rovině, nezdálo se jim býti dosti pevné k obraně. O tom skutku zpraven jest ihned Žižka, který šeznav důležitost místa vyslal rytíře Chvala Řepického z Machovic s houfem statných bojovníků, jenž novou pevnost osadil. Brzy potom sám Žižka odebral se tam z Plzně s celou tehdejší mocí svou, a po vítězných bojích s katolickými pány učinil T. hlavním svým zbrojištěm a sídlem výstřední strany husitské, bratří Táborů. Ještě téhož roku přitáhl k T-u Oldřich
