Stránka:Hra-v-sachy.djvu/41

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Hry otevřené.

O hře králova jezdce.

Po podmíňovacích tazích prvních

1. e2e4 1. e7e5

přivede bílý svého králového jezdce do hry tahem

2. Jg1f3

Tahem tím bílý nejen vyvinul jednu svoji figuru, ale hrozí zároveň braní černého pěšce na e5.

Mohl sice jezdec také 2. tahem Jg1h3, avšak černý by na to 2. tahem, natažením pěšce d7d6 hrozil výměnou figur: Sc8:h3, čímž by bílému tahem g2:h3 (braním nepřátelského střelce pěšcem g) nejen nastal škodný dvojpěšec, ale strana králova by zde byla zhoubně odkrytá. Kdyby se tedy bílý této výměně figur chtěl vyhnouti, musel by jezdcem buď zpět na gl aneb na g5 a odtud jsa natažením pěšce h7h6 ohrožen, přišel by po třech tazích: Jg1h3, Jh3g5, Jg5f3 konečně na pole, na které mohl jedním tahem. Ztratil by tím nejen dvě tempa, ale pomohl černému vyvinouti pěšce d7 a h7 a uvolniti dráhu černému střelci na c8. Tím budiž jen neprospěšnosť 2. tahu Jg1h3 vyznačena.

Po 2. tahu bílého Jg1f3 zbývá nyní černému dvojí: buď hájení pěšce svého, ohroženého na e5, aneb vzdání ho a pokračování jiné. Nechceli černý uhájiti syébo pěšce, může se pokusiti o protiútok pěšci d7 neb f7, avšak při správném pokračování bílého dojde tento vždy lepšího postavení. Nastal by tím

A. Gambit v obraně.

2. d7d5

Slabší pokračování od bílého bylo by nyní