Stránka:Hra-v-sachy.djvu/207

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


šach dávající kámen vzíti, aneb trestem králem táhnouti. Pakli se ale opomenulo šach ohlásiti, má hráč v šachu stojící sám právo táhnouti dle potřeby i když se kamene již dotknul. Postaví-li kdo svého krále do šachu, musí ho na to druhý hráč hned upozorniti, a musí král jinak táhnouti; aniž by směl rochirovati. Když oba hráči přehlédli aspoň po běžném tahu, že jeden z králů stojí v šachu, jest hra neplatna a počne se znova, při čemž každý z hráčů své kameny podrží.

§ 12.

  1. Bráti pěšce mimochodem (en passant) jest možností ne však nutností pouze, šel-li o dvě pole z původního postavení a sice v nejbližším tahu nikoliv později.
  2. Bráti pěšce mimochodem však musíme, nemůžeme-li jiným kamenem táhnouti.
  3. Pěšec, dostoupivší na 8. čáru proměniti se musí v jakoukoliv figuru (vyjma krále a pěšce) byť i takové ještě v ustanoveném počtu se na šachovnici nalézaly.

§ 13.

  1. Rocháda dovolena:
    1. Pakli figury rochující dosud netáhly.
    2. Pole mezi rochir. králem a věží musí býti prázdná.
    3. Král nesmí státi ani v šachu ani se do šachu postaviti ani pole překročiti, jsou-li nepřátelským kamenem ohrožena.
  2. Rochádou můžeme současně šach dáti.
  3. Když rocháda nesprávně konána, má druhý hráč právo a) nechati rochádu za platnou, b) správnou oným směrem žádati aneb po přestavení krále a věže na původní pole žádati, aby jedna z těch dvou figur trestem sama táhla. Platno zde §. 9. b.
  4. Pakli hráč dal věž napřed, může také v tu stranu rochirovati (t. j. králem o dvě pole táhnouti.)

§ 14.

  1. V každé době hry může kterýkoliv hráč žádati za ukončení po 50 tazích, nezmatí-li se